Aktuální akce > Slevy, dárky, doprava zdarma >

Lesk a bída vlasové péče v časech dávno minulých

Naprostá většina z nás si dnes myje vlasy pravidelně, mnozí dokonce každý den. Ne vždy tomu tak bylo. Napříč historií a různými civilizacemi najdete spousty odlišných pojetí péče o vlasy a některá století lze beze studu prohlásit doslova za dobu temna vlasové péče. V popředí totiž vždycky bylo spíš to, co má člověk na sobě. A jak co nejlépe skrýt nepříjemný tělesný odér pramenící z nedostatku hygieny. Vlasy? Ty povlávaly na samém okraji zájmu.

Ale vlasy si v posledních tisíciletích zažily i světlejší chvilky. Nebylo to přímo jako dnes, kdy přijdete do obchodu a můžete vybírat ze stovek šamponů, kondicionérů, masek, barev a stylingových přípravků. Nabídka na trhu byla nulová a naši předci si museli poradit svépomocí. Nutno říct, že to někdy řešili dost zvláštně. Jindy šlo i o zdraví. Podivné žhavé nástroje a nebezpečné chemikálie. Se stejným cílem jako dnes. Mít dokonalé vlasy. Jak se tedy odvíjela historie vlasové péče?

Výživa, barvení i kulmování ve starověku

Vyspělé antické civilizace na své vlasy rozhodně nezapomínaly. Například suché a horké klima ve starověkém Egyptě diktovalo kratší sestřihy pro ženy, muži si dokonce holili hlavy úplně. Egypťané se dnes pokládají za jedny z prvních národů, které se cíleně zbavovaly vlasů.

Všichni víme, jak vlasy trpí pod náporem slunečních paprsků a věděly to před tisíci let i egyptské ženy. Do vlasů a pokožky hlavy si proto nanášely mandlový a ricinový olej, což mělo vlasy vyživit a zároveň podpořit jejich růst. Vědci objevili, že Egypťanky také znaly hennu a používaly ji ke krytí šedin. A v některých hrobkách se spolu s mumiemi našly i jednoduché kleště pro natáčení vlasů. Tak co, najdete ve své a staré egyptské péči o vlasy nějaké společné prvky? Podle mě to není až tak těžké.

Antické Řekyně a Římanky o své vlasy pečovaly olivovým olejem a vlasy si pravidelně barvily. Římské ženy si údajně zesvětlovaly vlasy holubím trusem a další chuťovku představovala jejich podomácku vyrobená černá barva na vlasy. Pijavice naložené v octě nechaly pár měsíců kvasit v olověných nádobách a vzniklou pastou si potom barvily vlasy na černo. Ale dost domácích receptů pro barvení vlasů, jaké se tenkrát nosily účesy?. V Řecku frčely drdoly s několika splývavými pramínky podél obličeje, bohatě zdobené čelenky a kovové sponky, které odrážely společenský status. Římanky preferovaly jednodušší ozdoby a rozpuštěné vlasy.

Ve starověké Asýrii patřily k největším trendům kudrnaté vlasy, králové a šlechta si proto vlasy natáčeli pomocí kovových tyčí rozžhavených nad ohněm. To se ale pravděpodobně neobešlo bez popálenin pokožky, doma to raději nezkoušejte a sáhněte po moderní kulmě, nebo vyzkoušejte jiné bezpečné metody natáčení vlasů.

Zvláštní středověké receptury

Právě během středověku zájem o vlasy poněkud poklesl, vždyť dokonce i koupele celého těla se tenkrát považovaly za nezdravé. Dokonce i v této době ale lze najít zajímavé recepty na vlasovou péči. Tak například spálený ječmenový chléb smíchaný se solí a medvědím tukem měl přinést rychlejší růst vlasů. Směs čaje, kozího mléka, kůry jilmu, kořene vrby a rákosu měla pro změnu posílit vlasy. K dalším osvědčeným ingrediencím patřil ocet, rozmarýn, kopřivy, máta, tymián a další byliny, z nichž byste mnohé našli i v dnešní vlasové kosmetice.

Ale středověk měl i svá stinná místa. Třeba když si ženy zesvětlovaly vlasy koňskou močí. Nebo oblíbený stylingový přípravek, který vznikl povařením ještěrek v olivovém oleji. Mytí vlasů louhovým mýdlem a tvarování pomocí slaninového tuku. No, pojďme se raději posunout do další éry.

Nový věk péče o vlasy? Ne tak rychle…

Přenesme se do opěvované alžbětinské Anglie, doby Shakespeara a královny Alžběty I. V tomto období si místní ženy tužily vlasy sádlem. To možná po všech těch středověkých praktikách nezní úplně hrozně. Určitě ne do té doby, než v noci neodolatelná vůně vaší hřívy přiláká krysy a potkany. Do hry potom vstupovaly nejrůznější čepice na spaní, či dokonce speciální klícky, v nichž nešťastné ženy musely trávit celé noci. Každopádně pak ráno opět sáhly po sádle a byly zase šik a šťastné. Pro krásu se zkrátka musí trpět, ať už to znamená cokoliv.

Když jsme u těch zvířecích škůdců, velkým problémem osvíceného 18. století byly vši. Muži to vyřešili jednoduše. Své vlasy si oholili a investovali do kvalitních paruk. Ty se vyráběly z lidských vlasů, ale někdy také ze srsti koní a koz. Paruky byly na údržbu mnohem méně náročné než vlastní vlasy. Čím bělejší paruka, tím byl její nositel žádanější. Méně majetní lidé si do nich proto sypali obrovské množství mouky, bohatší pak ke stejnému účelu používali škrob a aplikovali do falešných vlasů i voňavé esenciální oleje. Ženy si dokonce paruky barvily do pastelových tónů, v kurzu byla růžová, modrá i levandulová barva.

Vlasové péči se blýská na lepší časy

Na samém konci 19. století převzal iniciativu jistý Hans Schwarzkopf, jeho jméno vám jistě zní povědomě. Schwarzkopf vynalezl první šampon v podobě prášku rozpustného ve vodě. Vzhledem k divoké historii vlasové péče vás asi nepřekvapí, že se z tohoto šamponu stal okamžitý hit. O pár let později, v roce 1927 stejná značka přišla s prvním tekutým šamponem a Schwarzkopf se stal magnátem na poli péče o vlasy.

Zajímavé je, že slavné New York Times ještě roku 1907 otiskly článek s doporučením tehdejších vlasových specialistů. Čtenáři se v něm dozvěděli, že vlasy bohatě stačí mýt každé dva týdny. Pokud jsou vlasy v dobré kondici, interval mytí lze prodloužit dokonce na 4 až 6 týdnů.

To je dnes asi pro většinu z nás nepředstavitelné, newyorští odborníci ale dost možná věděli, o čem mluví. Nebo to alespoň tušili. Teprve pravidelné mytí vlasů „moderními“ šampony totiž vyvolalo poptávku po kondicionéru. První šampony se asi nemohly chlubit tím nejšetrnějším složením, jejich jednoduché použití navíc k vedlo k častějšímu mytí, a to se samozřejmě na vlasech nepříznivě podepsalo.

Nově vznikající výrobci vlasové kosmetiky si s tím ale hravě poradili. Přispěchali s nejrůznějšími kondicionéry, maskami na vlasy a dalšími pečujícími přípravky, aby se vlasům vrátila jejich krása. Vlasová péče se navíc nenápadně vrací ke kořenům, vždyť jedním z nejoblíbenějších produktů posledních let je olej na vlasy. Mezi častými aktivními látkami kosmetiky na vlasy najdete spousty rostlinných výtažků, které znají ženy po staletí. Ale myslíte, že by se někdo chtěl vrátit do temného středověku či osvícení? O tom silně pochybujeme. Jaké štěstí, že nabídka vlasové péče je dnes tak široká a nenutí nás experimentovat s těmi nejpodivnějšími přísadami. Podívejte se na nejoblíbenější vlasové přípravky dnešní doby.