Touha dosáhnout krásné barvy vlasů je stará jako lidstvo samo. Současná doba nabízí nepřeberné množství způsobů, jak vlasy nabarvit. Dříve však ani zdaleka tolik možností nebylo. Čím si tedy barvili vlasy lidé ve starém Egyptě a kdy byla představena první moderní barva na vlasy ze zdravotně nezávazných chemických látek?
První důkazy o používání kosmetiky pro barvení vlasů pocházejí již ze starého Egypta a jsou staré více než 5000 let. Archeologové totiž učinili jedinečný objev, když při vykopávkách objevili mumifikovanou ženu se zbytky barvy ve vlasech.
V Egyptě ženy k barvení vlasů používaly hennu, která vlasy nejen zbarvila, ale také je chránila před sluncem a vytvářela měděné odlesky. Vlasy barvené hennou byly obvykle tmavě hnědé až černé. Přírodní barvivo henna se k barvení vlasů ostatně používá i dnes. Později se v Egyptě k barvení vlasů začalo používat také indigo, díky kterému se černé vlasy leskly do modra. Co se týče úpravy vlasů, Egypťanky si vlasy stříhaly na krátko a následně na ně připevňovaly příčesky z vlasů otrokyň.
Ve starověkém Řecku bohaté ženy nosily paruky, které se vyráběly ze světlých vlasů otrokyň. Také chudé ženy chtěly dosáhnout světlejšího odstínu vlasů, proto vlasy barvily roztokem z heřmánku a citronové vody, používaly také speciální roztok z kozího oleje a bukového listí.
I ženy ve starověkém Římě toužily dosáhnout světlého odstínu vlasů. Stejně jako Řekyně nosily světlé paruky vyrobené z vlasů germánských otrokyň. Římané přírodní pokusy Řeků o odbarvení vlasů obohatili také o další ingredience například v podobě vápenné nebo mořské vody.
Do evropských zemí se henna dostala až na konci 19. století. Ženy však vlasy barvily i dalšími postupy, které jsou ostatně velmi oblíbené dodnes. Pokud chtěly dosáhnout výraznějšího hnědého odstínu vlasů, používaly odvar z cibulových slupek nebo z kaštanových listů. Velmi oblíbeným barvivem na vlasy byly ořechové skořápky, které vlasy barvily na černo. Tmavších odstínů ženy dosahovaly také oplachováním silným černým čajem. Přečtěte si více o generacemi prověřených receptech pro přírodní barvení vlasů.
I v novověku toužily ženy po světlých odstínech vlasů. Například v 16. století se používala takzvaná benátská blond, která vznikla spojením medu, kamence a sýry. Tato směs se nanesla na vlasy a vlasy se následně vystavily co nejprudšímu slunci. V roce 1818 byly objeveny účinky kysličníku vodičitého, dnešního peroxidu vodíku, který mimo jiné dokáže zesvětlit vlasy. První barvení pomocí kysličníku vodičitého provedli chemik z Londýna a kadeřník z Paříže a nazvali ho „zlatým omlazovacím pramenem“.
Postupem času začali rozšiřovat škálu odstínů, nejprve používali přírodní složky, ale později začali vyrábět barviva s obsahem kovových solí, jež se však nakonec ukázala jako jedovatá a byla nahrazena syntetickými barvivy. V roce 1861 rozšířily možnosti odstínů anilínové barvy, ty však byly v roce 1906 zakázány.
Rokem, který zásadně změnil způsob barvení vlasů, se stal 1907, kdy Eugene Paul Louis Schueller vyvinul první barvu na vlasy ze zdravotně nezávadných chemických látek. O dva roky později založil francouzskou značku zaměřenou na barvení vlasů, ze které v roce 1936 vznikla světoznámá značka L´Oreal. Pod touto značkou byla také představena barva Dream Blond, která umožňovala ženám napříč světem dosáhnout vytouženého blond odstínu. Tato barva byla založena na peroxidu vodíku a amoniaku.
U nás se poměrně dlouho používaly pouze přírodní barvy, syntetické barvy k nám došly až později zejména kvůli tomu, že bylo Československo v době komunismu izolované od ostatních zemí. V poválečné době ženy barvily vlasy zejména přírodními ingrediencemi nejčastěji v podobě bylinek.
Na československém trhu byly dlouho k dostání syntetické barvy na vlasy značky Barpon, které vyráběla slovenská firma Tatrachema. K dostání bylo hned 25 odstínů. Barvení těmito barvami na vlasy však bylo velmi obtížné a zdlouhavé. V případě, že chtěly ženy vlasy odbarvit, byl k dispozici zahušťovací prášek Plavopěna, který se smíchal s několika kapkami čpavkové vody a také s peroxidem. V druhé polovině 70. let se možnosti barvení výrazně rozšířily, když firma Milo Olomouc získala licenci na výrobu krémových barev značky Schwarzkopf. V 80. letech spatřil světlo světa také odbarvovací prášek Blondoran. Po revoluci nastal učiněný boom v barvení vlasů, na trh začaly přicházet nové a nové značky, z nichž jsou některé oblíbené dodnes.
Encyklopedie krásy: Péče o vlasy
V košíku máte zboží za 0 Kč.
Nakupte ještě za 3 490 Kč a získáte dopravu zdarma s vybranými přepravci.